WAGRAM DAC - ÚSPEŠNĚ DOBOJOVÁNO
"Byl to boj, ale nakonec jsme to zvládli!" zahlásil mi Poldi Blauensteiner. Region Wagram se stal sedmnáctým v pořadí rakouských DAC (oblastí s chráněným původem). Završila se tak dlouholetá snaha o emancipaci regionu, který ještě před 15 lety znal málokdo.
Wagram byl dlouho zahrnován do nesourodého celku zvaného Donauland. Pod jedním označením jste tak mohli najít zweigelt z Carnunta při slovenských hranicích i zdejší skvělé veltlíny. O tvrdých vyjednáváních by Vám Blauensteiner mohl dlouho vyprávět. Je složité sladit zájmy jednotlivých vinařů s potřebou celku.
Prestižní označení DAC s sebou nese vyšší důraz na kvalitu a typičnost. Samozřejmostí je původ - nelze nakupovat hrozny mimo region. Bílá vína musí být suchá a bez výrazných tónů barikového sudu. Předchází se tak případům, které znám z Burgenlandu. Tam často vznikají pod hlavičkou DAC rádoby prémiová vína, jejichž hlavním specifikem je právě barikový sud.
Wagram zároveň přejímá rakouský pyramidální systém. Ten sestává ze tří kategorií: Gebietswein (jednoduché regionalní víno), Ortswein (víno typické pro obec) a Riedenwein (vína z určité vinice). To samé známe z Francie nebo třeba z Německa.
Pro statut DAC na úrovni Gebietswein je povoleno celkem 10 bílých a tři červené odrůdy. Povolena jsou cuvée i tzv. Gemischter Satz (lisování odrůd společně). Ortswein zahrnuje chardonnay, zelený a červený veltlín, rulandské bílé, ryzlink rýnský, blauburgunder a zweigelt. Musí už jít o čistě odrůdová vína.
Na vrcholu pyramidy pak trůní Riedenweine - cosi jako francouzské "cru". Tady už naleznete jen veltlínské zelené, veltlínské červené a ryzlink. Právě proces vytipování jednotlivých poloh byl tím nejtěžším
Pozornější z Vás si už ostatně všimli, že u Fritze i Blauensteinera došlo v posledních letech k jistým změnám v označení vín. Nejenže přibylo označení "Ried" (např. Ried Fumberg, Steinberg atd.), ale některé názvy se zcela změnily. Příkladem budiž Fritzův tramín. Namísto Schotter nyní máme Trausatz. Vinaři se tak připravovali na chystanou změnu.
Zatímco Leopold Blauensteiner sudy pro výrobu bílých vín prakticky nevyužívá, Josef Fritz si hraje rád. Nařízení o barikových sudech se ho ale nedotkne. Pracuje výlučně s většími, spíše neutrálními sudy (řada Grosse Reserve a Privat).