4.6. PODRYBNICKÉ CHUTNÁNÍ - Velká degustační akce 200 vín, vinaři, pohoda

V ochutnávací pasti u Poldiho Blauensteinera

"Opravdu nic? To by byla škoda, ne? Alespoň jeden veltlín...," lámal mě v pátek Poldi Blauensteiner, když jsem u něj vyzvedával víno. Byl jsem rozlámaný ze spaní v autě a utahaný, neboť předešlý den jsem strávil rozvozem a běháním po galeriích a hostincích (drnohryz v Praze...). "Dobrá, Wilbling teda zkusím..."

Vinaře z Wagramu znáte, pravidelně jezdí na Podrybnické chutnání. Jeho pokušitelské schopnosti jsou značné, vína skvělá. Dostanete-li se mu do rukou ve chvíli nulové sebekázně, kyne Vám zkáza.

"Tak Wilbling. Ale zatím ho nemám scelený, každá partie je zvlášť." Takže ne jeden, ale tři. Každý jiný - dva klasické, pikantní, jen odlišné v aromatice. Třetí trochu plochý. "To je z mladé, teprve tříleté, výsadby. První sklizeň. Mladá réva letos trpěla suchem a je to znát."

"Proti tomu tenhle Essenthal..." Chycen v pasti vlastní zvědavosti a slabosti pro veltlíny. Zase jsme běhali od tanku k tanku, v zájmu udržení sklepní hygieny nic nevylévali a diskutovali. "Tohle musíš zkusit, poprvé mám Veltlínské červené. Propachtoval jsem si jeden vinohrad, který znám už hrozně dlouho. Teď byla šance, tak jsem po tom skočil." Klasický, krásně nazrálý a šťavnatý Roter Veltliner - paráda! A ryzlink a sauvignon a muškát a chardonnay...

Všechna vína byla čerstvě stočená z kvasnic, což se skvěle projevilo na aromatice. Fascinující byly rozdíly mezi dvěma blízkými partiemi z tratě Fumberg. Jeden řízný, s výraznou kyselinou, druhý zase nesmírně elegantní, mohutný. Všechno jsme zakončili skvostným zweiglem, který teprve nedávno dokončil jablečno-mléčné kvašení.

"Neboj, ve Vídni mě policajti ještě nikdy nestavěli," vrátil mě Poldi do kruté reality před sklepem. "Pojď si ještě dát kafe." A já, slastně ovíněn, udělal druhou chybu.

Při návštěvách Podrybnického chutnání se Leopold Blauensteiner zamiloval do myšlenky na vlastní pořádnou espresso mašinu. Dlouze jsme diskutovali nákup, až si loni udělal radost. A stal se z něj klasický "coffee-geek", kafní magor. Dlouze nahřívá stroj, pak šálky a podšálky, šteluje mletí, vylévá a zase šteluje, zatímco manželka Gerlinda spokojeně ždíme kapslové chrastítko.

Během dvaceti minut jsem absolvoval ochutnávku několika směsí kávy a proklínal svou pitomost - kolikrát už jsem se tu nechal takhle zničit... Cestou do Burgenlandu jsem v autě zažíval pocity, jež musela mít chudák Lajka, než to s ní seklo.

K Reichardtům jsem v rámci své nezpůsobilosti dorazil nesmírně silný a víno i kávu Wernerovi odmítl. Ve skladu se stavěly stoly, přesouvaly lednice a rovnaly sklenice. Zamířil jsem k oranžovému světýlku v tmavé části dvora. Polozhroucená Claudia Reichardtová tam zničeně seděla, kouřila a upíjela vlašák.

"Teď jsme dolahvovali a zítra nás čeká akce pro pět set lidí," hlesla zničeně a potáhla z cigarety. Vyhaslé oči dvou trosečníků se potkaly, unaveně jsme si podali ruce a s vidinou slastného spánku se rozešli.

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení