3.10. - DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ - PŘIJEĎTE SI NAKOUPIT A OCHUTNAT NOVINKY

Není sud jako sud - Inspekce u Reichardta

Není sud jako sud. A proto není merlot jako merlot, byť pocházejí ze stejné vinice a ročníku. DSCF4662A proto je potřeba ochutnat každý sud zvlášť. Náležitě fundovanými slovy a zvuky ohodnotit, zařadit do širokých kontextů. A přesunout se o sud dál. A dál. A dál... Ano, s Wernerem Reichardtem jsme se na čtyři hodiny zanořili do barikového sklepa. Vynořen, cítím víru v budoucnost.

Tyhle ochutnávky jsou pro mě už dávno velkou radostí vinného roku. Díky nim a burgenlandskému vinaři jsem kdysi pochopil, jakým dobrodružstvím může zdánlivě nudný a vlekoucí se proces školení v sudech být.

"Vyhradil jsem si pro Tebe odpoledne. Co budeš chtít ochutnat?" vítá mě Werner Reichardt." Mám za sebou poměrně tupou Itálii, kde jsem se s ohledem na probíhající epidemii držel raději stranou. "Všechno," odvětím. Jsem dítě před branou Legolandu a kompromisy nepřicházejí v úvahu.

Na zahřátí si odcucneme chardonnay a rulandské šedé 2019, jež jsou už přichystané k lahvování. Chardonnay macaté s trochou zbytkového cukru, rulandské pak velmi klasické a prokvašené úplně do sucha.

To zásadní ale přichází v barikovém sklepě. Co se s Reichardtem znám, začínáme velkým sudem, který jeho otec dostal jako svatební dar. Zweigelt 2019 je ještě hodně živý a chce to hodně představivosti. Už tady je ale znát, že tenhle ročník bude parádní. Jednou. V prodeji je zatím sedmnáctka, takže času je dost a dost.

Nebudu popisovat jednotlivé ročníky jednotlivých odrůd. Ono to nejde. Jenom Frankovka Reserve je rozdělena do dvacítky sudů - 2016 až 2019. A každý sud je originál. Už po pár měsících vtiskne sud vínu specifický tvar. Ze stejného ročníku tak ochutnáváme frankovku lehkou jak pírko i její koncentrované, neskutečně intenzivní dvojče.

"Nemám dva sudy, které by fungovaly absolutně stejně," říká vinař. "I kdy jsou stejně staré a stejně vypalované, fungují rozdílně a s používáním se ty rozdíly ještě zvětšují."

S překvapením zjišťuju, že s ročníkem 2016 to nebude tak tragické. "Tehdy pomrznul hlavně merlot, který mám v nižších polohách. Cabernet to skoro neovlivnilo." Vždy je navíc možné pomoci si alespoň částečně jiným ročníkem.

Připadám si jako odporný flákač. Zatímco vinař kmitá, šplhá po žebříku na sudy a dolů, já jen ochutnávám. Odporně krásné flákání. "Jsem rád, že jsi mě k tomu zase dokopal," ukidňuje mě Werner. "Člověk si to alespoň zase utřídí - co který sud dělá, jak se víno pohnulo. Cizí názor je potřeba." Kdykoli! K službám. Vždy připraven.

Reichardt už vůbec nepoužívá nové barikové sudy. Ty nejstarší jsou z roku 2006 a já si ještě pamatuju, jak se výrazně propsaly do tehdejší Frankovky Grand Selection. "Dnes už nakupuju výhradně použité. Pojď zkusit tyhle - koupil jsem je loni a fungují skvěle." Jo, fungují. Frankovka DAC Leithaberg jako vyšitá - hluboká, koncentrovaná, kořenitá...

Dobré čtyři hodiny jsme tomu dali, nevynechali jediný sud. Jako top vidím právě devatenáctky. Na ty si ale ještě pár let počkáme. To je ta depresivní stránka věci - 2025?! Strašná sci-fi. Poletím si pro ně ve vznášedle? Bude to vznášedlo na baterie? A dovznáším se do Burgenlandu bez nutnosti nabíjení? To samé mě ale kdysi napadalo třeba u ročníku 2007. Dočkáme se a to čekání bude fajn, protože u Wernera Reichardta jsem nepil nic, co by mě nebavilo.

Na Reichardta při ochutnávkách často zapomínám, už ho beru jako samozřejmost a nemám potřebu na něj upozorňovat. Tyhle sklpení seance mě ale pokaždé přinutí uvědomit si, jak skvělá čevená vína má.

Srovnejte si jeho aktuální řadu "patnáctek". Reservy frankovka, merlot, cabernet a navrch pak prémiové DAC Leithaberg a Supreme - jasný rukopis, styl, kvalita. E-shop - Reichardt

Po práci legrace. U večeře jsme si otevřeli Pinot Noir od souseda a bavili se - jak jinak - o coronaviru...

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.