NOVINKA - CHAMPAGNE JEAN MARC CHARPENTIER

KRÁST NEBO FALŠOVAT? NÁVOD NA NASTARTOVÁNÍ EKONOMIKY

Všemožně oddaluju moment, kdy budu muset zase zaplatit státu výpalné. Jak zvláštně mozek funguje! Bůh ví, proč mě napadají slova krádež, zloději, nespravedlnost. A vzápětí přichází vzpomínka na dva články z Decanteru o vinných zločinech. Jejich důsledným rozpitváním a prokrastinačními asociacemi jsem došel k ultimátnímu způsobu ozdravení ekonomiky.

Loni v prosinci udělala italská policie zátah na skladiště poblíž Milána. Našla tam láhve, dřevěné krabice, etikety, kapsle a korky pro výrobu zhruba 6000 flašek legendárního vína Sassicaia. Tahle chuťovka z přímořského Bolgheri se prodává bratru za 200 euro. Pro nás vínomilce je důležité vědět, co jsme si to v akci koupili - vinařští alternativci, řekněme skupina A, používala levné víno ze Sicílie.

Jinak na to šla skupina B ve Francii - jaksi upřímněji, byť méně kreativně. Přednost dávali originálům. Jenomže originál čehokoli jaksi z podstaty nevyrobíte. A tak je kradli. Zaměřovali se na kvalitu - Romanée Conti, Cheval Blanc, Petrus. Série krádeží jim vynesla vína v úhrnné hodnotě 5 milionů euro. A zatčení, dlužno poznamenat.

Tyhle dvě události mě přiměly zamyslet se nad morální stránkou věci. Co je čistší? Skupina A začínala od nuly a dělala škody na straně koncového uživatele i skutečného producenta. Nad koupí Sassicai 2015 se teď každý dvakrát zamyslí. Situace vede k jistému zmražení trhu. Coby koncovému uživateli i zástupci producentů mi takový přístup sympatický není.

Druhá banda výrobce nepoškozovala - kvalita vína zůstala zachována. Vína si opatřovala loupežemi u sběratelů i v obchodech. Šlo tedy spíše o jakési přerozdělování. Z marxistického hlediska a vlastně i z toho progresivně tržního roztáčeli kola ekonomiky rychlejším otáčením peněz.

Víno spící kdesi v depozitu světu nic zajímavého nepřináší. Jeho posunutím o štaci dál došlo k napumpování peněz do zkornatělých tepen obchodu. O vinařstvích se bude více mluvit, zloději si jistě nakoupili spoustu zboží, oloupení využijí své pojistky a pojišťovny budou mít důvod změnit bonitu svých pojištěnců. Konečně noví kupci se dostanou k vínům, jež už nebyla přítomna na běžném trhu.

Pojďme si z bandy B vzít ponaučení. Aby se národní hospodářství vzpamatovalo z krize, měli bychom zahodit zbytečné skrupule. Kradení nevyužitého majetku a jeho následný prodej může zafungovat jako ekvivalent srdeční resuscitace.

Cestovní kanceláře, hospodští, vlekaři, fitnescentři či knihkupci - jejich vybavení a zásoby teď leží podobně ladem jako ona vína v archivech. Kdyby si je navzájem začali krást a následně přeprodávat na řekněme šedém trhu (pod shovívavým patronátem minfin, jež určí srozumitelné zdanění kradeného), rázem by tu bylo živo.

Vše by bylo nutné řádně organizovat. Není žádoucí, aby se u třeba při krádeži kotev z jednoho vleku setkaly bojůvky knihovníků a hostinských. Konfliktům zabrání jednotný registrační systém, v němž si zájemce o krádež vyplní místo a čas, čímž si akci zarezervuje. Zároveň přijde postiženému vlekaři SMS s upozorněním, že ve stejném čase může krást v daném knihkupectví.

Dalším krokem je vytvoření elektronické obchodní platformy pro kradené zboží. Takový e-shop dokáže stát vysoutežit, aniž by utratil víc než 100 miliard. A snad by se hodil i nějaký ten zmocněnec pro krádeže. Dočasně volný je teď Roman Berbr, který toho u fotbalového svazu dokázal opravdu hodně.

V jedné parafrázi na Werichovu mile komunistickou píseň se zpívalo: "Až všechno rozkradem, nebudem pracovat - všechno si budeme navzájem pučovat." Jdu Vám příkladem - každý večer ukradnu víno ze skladu a pak ho trochu půjčím i manželce. Jen je třeba dodržovat 3R, krást pod rouškou a v povolených hodinách. A nezapomeňte - do 12 hodin od krádeže je potřeba odeslat hlášení na Elektronickou Evidenci Kradeného.