2.10. PODRYBNICKÉ CHUTNÁNÍ - Velká degustační akce 150 vín, archiv, pohoda

Druhé nejhorší není nejhorší

V Decanteru nedávno vyšel zajímavý článek. Kdo máte slabý žaludek, dál už nečtěte. Připraveni? Můžeme pokračovat? Tak tedy - Druhé nejlevnější víno na vinném lístku v restauracích podle průzkumu není tím s nejhorším poměrem cena/výkon! Drsné zjištění.

Mýtus tvrdí, že druhé víno odspodu je tím, jež mají zvolit nesebevědomí a nesolventní zákazníci, kterým je trapné objednat si to nejlevnější. Když se upřímně zamyslím sám nad sebou (a nejde zdaleka jen o víno), dává to smysl. Člověk je tvor spekulující.

Rozsáhlý výzkum provedený v roce 2015 tenhle úzus ovšem vyvrací. Srovnáním nákupních a prodejních cen u 470 londýnských restaurací vyšlo najevo, že nejhůře si stojí víno zařazené nejníže. Naopak nejdražší vína jsou procentuálně naceněna níže, aby byl znalý zákazník motivován si je objednat.

Rád bych z toho vyvodil nějaký pozitivní závěr v tom smyslu, že není třeba se stydět za trapnou volbu druhého nejlevnějšího vína. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc mě ale přepadá trudnomyslnost. V bitvě trpaslíků je možná lehce poražen bezskrupulózní skrblík, jenž zvolil poslední položku. Vyjádřeno penězi ale stejně vždy jako vítěz vyjde marnotratník objednávající položku stojící nejvýše.

Nežli vyjde podobný průzkum zaměřený na jídlo, radím tedy vychytralou kličku. Co ušetříte na jídle, investujte do vína. Chápu, že do restaurace jde člověk primárně za jídlem, nicméně chleba se sádlem Vám poskytne víc kalorií než humr. A když sádlo spláchnete hltem vyzrálého Burgundského, máte šanci stát se hvězdou večera.