PSANÍ O VÍNĚ JAKO BALANCOVÁNÍ NAD PROPASTÍ
S kamarády jsem vyrazil na tradiční čundr ve staré kšiltovce, již jsem dostal od svého moselského vinaře Stefana Justena. Je na ní vyšito "WINE IN MODERATION" a odkazuje ke snaze vinařů popasovat se s alarmizmem odsuzujícím víno do pozice zhoubného jedu. Po třídenním vandrování po hospodách, dobře si vědom zhuntovaného organismu, ztěžka chroustám šílené větné konstrukce článků nesměle obhajujících tenhle skvostný nápoj. Nehodlám tady obhajovat ani jeden z pohledů; Fascinuje mě spíše krasobruslařská virtuozita, s níž jsou články na toto téma koncipovány.
Ale, avšak, ovšem, jenomže, leč - každé vyřčené A je ihned následováno kontrem v podobě B. "Pro osobu vysoce ohroženou kardiovaskulárními obtížemi může naprostá eliminace konzumace vína znamenat omezení nebezpečí rakoviny, ALE současně jej připravuje o faktor (při rozumné konzumaci) ochrany srdeční činnosti." Ha!
Velmi opatrně našlapují obhájci vína mezi rozesetými minami, z jejich článků čiší obava, aby snad náhodou nevyjádřili sympatie k alkoholu jako takovému. Na jedné straně zatracení, na druhé láska k vínu. Lano nad propastí je tenké. Strach z otevřeného vyjádření sympatií vede k potření osobního pohledu, vše je ihned doplňováno odkazy na lékařské studie. To ostatně zřejmě souvisí i s dozorem sociálních médií, jež chválu alkoholu zapovídají.
"Dějiny zdravotní osvěty učí, že efekt mají vzkazy, jež jsou vybalancované a důvěryhodné: pokud je jakákoli konzumace alkoholu vylíčena coby smrtící, riskujeme ztrátu těch občanů, kteří pijí zodpovědně a mohou chybně podcenit skutečné nebezpečí nadužívání, neboť se cítí neprávem očerňováni. (...) Je třeba rozlišovat a hovořit s vědeckou přesností (např. umírněná konzumace přináší mnohem menší riziko nežli ta vysoká a může obohatit životní styl, ovšem alkohol nikdy není bezrizikovým elementem)."
Do závorek vetknuté "Při umírněné konzumaci" je cimrmanovskou akustickou konstantou, opakuje se jako mantra. Jak odlišný přístup od nedávných dob, kdy stačilo vynést trumf v podobě Francouzského paradoxu! Impérium vrací úder. Před pár lety jsme mohli opile zažvatlat "Profesor Šamánek na Plovárně říkal..." a bylo vymalováno. Přiznejme si, že to bylo neméně pitomé. Leč hřejivé...
Pokud bych chtěl držet krok s dobou, začínal by každý popisek vína takto: "Při umírněné konzumaci je tenhle veltlín..." a uzavřel bych ho důrazným varováním před nadužíváním. Jenomže mě nebaví ani ty popisky, natož abych z Vás ještě dělal nekompetentní pitomce. Až se na víkendové rodinné oslavě pustíme do vína, budeme si vědomi, jaké břímě na sebe nakládáme a jakým rizikům se vystavujeme. Rádi.
Vůbec se nechci posmívat autorům oněch článků. Vzali na sebe těžký úděl. Snaží se uchránit nás i malé vinaře před hydrou byrokracie ponižující samostatný úsudek jedince. Byrokracie, jíž lze uniknout třeba díky vínu. Víno není alkohol! Víno je nádherný kulturní nápoj, obsahující jisté množství alkoholu. Stejně jako Země je krásná planeta, nosící na sobě jisté množství hlupáků.
Poznámka: Citace jsou převzaty z webu doctorwine.wine, konkrétně ze série článků Wine Consumption and Health
DALŠÍ BLOGY: BLOG VINNÝ