PODRYBNICKÉ CHUTNÁNÍ 2025 - JARO

Úleva, ještě jednou úleva a pak také úlevná únava. Podrybnické chutnání prověřilo jak organizátorský tým, tak i zákaznickou odhodlanost. U prvého věřím, u druhého pak vím, že obstály. Počasí si s námi nepěkně pohrávalo, ale nakonec ukázalo přívětivější tvář. Vinaři odjížděli nadmíru spokojení - díky Vám.

Ve tři hodiny odpoledne jsem očekával, že se akce musí nutně zvrhnout v krutou bitku. Dvůr byl zaplněn takřka neprostupnou masou lidu. Pak se ale první odvážlivci vydali na zahradu, kde vděčně nasávali čerstvý vzduch. A prosecco. Další objevili půdní sekci s Trenzem a italsko-francouzským výběrem. Vinaři byli v plné permanenci a k návštěvám kolegů se dostali až v podvečer.

Z Itálie přiletěli Silvio Mendini (Podere Montale - Montecucco) a Pietro Maravalle (Vitalonga - Umbrie). Oba si výlet užívali plnými doušky (doslova) už od pátku a já se bál, že budou v sobotu kocovinově zatuhlí. Zbytečně. Ital se dostane do stavu rozjařenosti velmi rychle, nicméně je schopen zůstat v něm neomezeně dlouho. Zuřivě vykládali, občas to proložili zpěvem a objetími s náhodnými kolemjdoucími.

Tradičně silná německá výprava zahrnovala Michaela Wolfa, manžele Justenovi z moselského Meulenhofu a rodiče Schenkovi, kteří si nás zařadili do svého karavanového dobrodružství. Rakousko bylo obsazeno kompletně. Josef Fritz nám dal přednost před akcí u Vídně - klobouček! "To je čest, moct si popovídat s takovou hvězdou," rozplýval se Ital Silvio. Blauensteinerovi přivezli silnou sestavu a při nekonečném nočním loučení mi děkovali, že mohli přijet! Holky Reichardtovky si jako obvykle užívaly pozornost a brakovaly mi zásoby.

Bylo to intenzivní. Musím se poklopnit Vám všem, kteří jste se nenechali odradit pesimistickými předpověďmi a přijeli. Žádné boje o místo, příjemná atmosféra - mám své zákaznictvo rád. Kapela nastoupila neobvykle pozdě, neboť vaše ochutnávací energie byla nevyčerpatelná. Když se hodinu po půlnoci zdálo, že mám hotovo, přišel urgentní telefonát od ochotnických kamarádek, že potřebují azyl pro zakončení rozlučky se svobodou.

V pět ráno jsem za zpěvu ptáků pozhasínal světýlka na zahradě a na čtyři hodinky se zhroutil v očekávání ranního expedování objednávek. A Italové? V neděli dopoledne, kdy já jsem sotva mluvil, synkovi v autě prozpívali celou cestu na nádraží...

Ještě jednou Vám pěkně děkuju za věrnost i pohodu, kterou z téhle akce děláte příjemné setkání pro mě i pro naše vinaře.

PS: Zanedlouho snad budou i nějaké pěkné fotky od našeho pana fotografa