NOVINKA - CHAMPAGNE JEAN MARC CHARPENTIER

S hadičkou na Moselské

Hadička, čtyři sklenice, desky s poznámkami. Se Stefanem Justenem z moselského Meulenhofu jsme nastoupili do práce. Byl slaměný vdovec, manželka odjela pomáhat s čerstvou vnučkou. Mohli jsme  to tedy vzít zgruntu. Venku lezavo, byť beze sněhu, ve sklepě radostno.

"Začneme základním ryzlinkem pro QbA…A teď tenhle. Jiný, viď? Teď je dáme dohromady." Tohle kouzlo tady miluju. Dvě vína, z nichž ani jedno nevypadá výjimečně. Jenže rozpaky záhy zmizí, neb ono to nějakým zázrakem funguje. "Tohle je tady klíč - musíš umět odhadnout, jaká vína se navzájem podpoří. Nefunguje dát dohromady dvě skvělá vína. Jde o něco jiného." 

Maně se mi vybavuje gymnaziální fyzika a cosi o vlněních, amplitudách, synchronicitě a harmonii. Přecházíme k tankům s Devon-Schieferem. To je enologické cuvée z kamenitějších poloh nad Kinnheimem a Lösnichem s trochou materiálu ze slavného Erdener Treppchen. I tady má dvě odlišná vína. Jedno plnější a poddajné, druhé energické, tenčí. "To musí jít dohromady," navrhuju. Špatně. Spojení působí rozbitě - zkrátka dvě vína v jedné sklence. Stefan se směje. "A teď to zkus s tímhle. Lepší?"

Ptám se, kdy došel k tomuhle přístupu. "Když jsem začínal, byl jsem absolutní purista - žádné spojování vín. Pak mi ale jeden zkušený laborant řekl, že bych mohl mít mnohem lepší víno, kdybych s tímhle začal pracovat. Zafungovalo to. S tímhle člověkem se radím dodnes."

K tomu se ovšem sluší dodat, že Stefan Justen určitě není žádný vinařský revolucionář. Čistý ryzlink, vína z tratě Erdener Treppchen jsou vždy na sto procent z téhle nádherné červené skály. Žádné dokyselování, žádné velké experimenty. Kam si víno dojde, tam zkrátka dojde.

Prokousáváme se sklepem keč skvělým suchým vínům pro budou Spätlese a Grosses Gewächs. "Letos bych dal dohromady tři vína z téhle nejvyšší kategorie, kvalita je mimořádná." Nádherně vyvstává rozdíl mezi Erdener Treppchen a dalším slavným svahem Wehlener Sonnenuhr. Ten je mnohem subtilnější, měkčí, spoléhá na finesu. Zkuste nový Wehlenr Sonnenuhr Kabinett feinherb 2017 nebo parádní Spätlese.

Logicky je z ročníku 2018 spousta sladkého vína. Tady se mi mnohem hůř hodnotí, kam se to které víno vydá. Bez pochybností jsem ale ve chvíli, kdy poprvé přivoním k Trockenbeerenauslese. Fantazie! A ještě něco - fantazie!

A ta hadička? Jak vidíte na fotce, žádné velké tanky se tu nekonají. Stefan Justen pečlivě vinifikuje každou malou partii zvlášť, takže mu stačí skutečně malé nádoby. "Právě tohle mi dává možnost, najít při konečném scelování ideální tvar." Žádné lezení po výškách se tak nekoná. Stačí sundat zátku, vstrčit hadičku, a vínko vesele teče. 

Stefan objedná z blízké hospody Flammkuchen. K němu popíjíme Grosses Gewächs 2017 a na mě padá devítihodinová cesta. Naložíme auto a popřejeme si vše dobré. Uvidíme se nejpozději v březnu na Proweinu.

V Bernkastelu už se ani nenechám zlákat žádným z barů a hospůdek - postel čeká, druhý den pak přesun k Wolfovi a dlouhá cesta domů.