AKCE: MÁME PRO VÁS ARCHIVNÍ RYZLINKY Z MOSELY DO ROČNÍKU 1971

Prowein 2017 - nic pro nerozhodné

Dítě pláče v cukrárně, neb se nedokáže rozhodnout, jakou ze stovek dobrot si dát - takový obraz jsem letos v Düsseldorfu skýtat nechtěl. Už tak je návštěva veletrhu Prowein zkouškou nervů, neb bez ustání balancujete na hraně deprese a bezbřehé radosti. Svět vína je děsivě velký... Úžasně velký...
 
Vybavil jsem se veletržní aplikací i aplikací dopravní od Rheinbahn, aplikaci první nacpal vytipovanými událostmi, sjednal si schůzky, vyžádal si prajslisty, rezervoval si místa na přednáškách. Pak jsem cestou do Prahy rozvezl víno a skočil na letadlo, abych jednou v roce obvyklých 8 hodin po asfaltu zredukoval na 45 minut v nebi.
 
DSCF2012 SLavné vinařství Burlotto - Piemont
   
 
 
 
Drnohryzem jsem se narodil, drnohryzem jsem. Létání můj plebejský původ odkrývá na samu dřeň. Jak světácky se na letištích všichni chovají. A co teprve lidi od vína! Jsou - blazeovaní. Jejich nenucenost je tak limitní, až kdesi v nekonečnu přechází v děsivou plakátovou pózu. Já zatím od rána poskakuju vzrušením, pásek si z kalhot sundávám už v autobuse, jazykem hledám neexistující piercing. S nosem na skle pak sleduju vzlety a tetelím se, když na mě vyjde okýnko. Okýnko!!!
 
6000 vystavovatelů. Kdyby měl každý z nich jen pět etiket, tak je to 30.000 vzorků. Plánuj, nebo zešil. Po loňských zkušenostech (Prowein 2016) plánuju. Ráno v rychlosti pozdravím rakouskou sekci, u Blauensteinera si dám snídaňový muškát a svištím do Španělska vyplnit si mezery ve vzdělání. Seminář "Great Rioja Vintages" začínáme skvělým kouskem z ročníku 1994 a dobro nebere konce. Bleskový přesun do Portugalska, kde výtečný Axel Probst představuje výběr portských vín. Příprava na schůzku s vinařstvím Quinta Devesa od Doura, kterou mám naplánovanou na další den. A tak pořád dál.
 
Generation Riesling - mladí vinaři na vzestupu
 
V přehršli dobrého vína vystupuje, jak zásadní je postava prezentátora. Někteří by mohli nudit na olympiádě. Pěkná mineralita, komplexita, černý bez, lesní podrost a pětadvacet hektarů - z přehlídky Brunell ročníku 2012 (skvělého!) prchám předčasně. Na druhou stranu chápu, jaká je to řehole. Musíte se připravit na vína, která často osobně neznáte, a přednášet o nich lidem, kteří už všechno pili a co nepili, to za pití nestojí.
 
Jsou chvíle, kdy to na mě padá a nechce se komunikovat. Pak zaběhnu do některého z mnoha samoobslužných koutků. Třeba španělský výběr katalogu Guia Peňín je skvělý. Nebo 200 oceněných vín Mundus vini? Výběr vín z Rakouska či Frank? A už jezase dobře, motor naskočil. U Mosely se srazíme s kolegou z Ampelosu a jinde někdo německy varuje kolegu "Nechoďte do Čech". To je trochu kruté. Bratři Špalkovi baví, Volařík má skvělá vína, ale jsou tu i slabší kusy. No jo, to ale i na Rhoně...
 
Když už jsem v Česku - kdož jsi přesvědčen, že jsme vinařským pupkem světa, přijeď se podívat. Jsme vesnička, a to nikoli středisková. Jako fakt nic proti...
 
Thomas Schenk - prowein Seminář Brunello 2012
 
 
 
Nebudu Vás unavovat výčtem všeho, co jsem ochutnal. I mně se celá akce tříští do spousty letmých obrázků a vjemů. Některé bych ale do budoucna rád rozvinul tak, abyste z nich něco měli. Níže pár poznámek.
 
Piemont
Z téhle záležitosti na mě začala padat jistá deprese. Věci se spíše komplikovaly. Těch vinařství je tolik! Nakonec se mi ale začíná rýsovat jisté řešení. K uskupení Nuova Realtá zahrnujícímu menší vinaře z několika podoblastí bych rád připojil jedno zatím nejmenované top vinařství produkující fantastické a veskrze tradiční Barolo. No a poslední den jsem náhodou narazil na aziendu s parádním portfoliem a hodně zajímavým poměrem cena/výkon. Teď už to jen rozumně ujednat a budete moci ochutnávat.
 
Abruzzo
Experiment, do kterého jsem nevkládal velké naděje. Vinařství Jasci mě samo oslovilo, tak jsem k nim ve volné chvilce zaskočil. A nelitoval! Parádní Montepulciano d´Abruzzo, skvělá bílá vína - v červenci se tam stejně chystám, takže určitě něco přivezu. Těšte sebe.
 
Naši vinaři
Wagramáci už měli připravené "šestnáctky". Stejně si je s nimi ještě přejedu, ale už teď je jasné, že bude dobře. Jsou lehčí, ne tak dominantní jako "2015", ale ta konstantní kvalita mě pořád fascinuje. K Poldimu Blauensteinerovi jsem chodil často, to je moje krevní skupina. Při toulkách Itálií jsem vrazil do pana Vittoriho, majitele montalcinského vinařství Molino di Sant´Antimo. Dali jsme si sklenku. O kousek dál se totéž opakovalo s Gianlucou Frassinelim. K němu jsem pak ještě párkrát zašel, když jsem si potřeboval proseccem spravit chuťové pohárky. Thomas Schenk z Frank mi alespoň vnutil koláč od přítelkyně. Jeho vína ročníku 2016 už mám kompletní, takže jsme se jen pozdravili. Německé pavilony jsou imrvére přeplněné a moc klidu na povídání není. Zajímavá bude Mosela 2016! Lehoučká vína, esence moselského vína. A Stefan Justen slíbil přijet na Podrybnické chutnání.
 
G. Frassinelli napájí místního zmrzlináře
 
Po páté se všichni neochotně pakujeme. V tuhle chvíli se Prowein mění na hodinku ve veronské Vinitaly. Nikdo neodplivuje, vinaři přebíhají mezi stánky a ochutnávají se navzájem, na mnohých stáncích se objevuje pivo. Stačí závistivý pohled a mladá vinařka z Piemontu už mi podává sklenku. "To je od nás. Dobré, ne?" Ufff, skvělé!
 
Jeden veletržní den končí. Vinaři se očividně těší na pár večerních pivek v restauraci. Had na stanovišti taxikářů se kroutí donekonečna a já si při pohledu z autobusu hýčkám své rozhodnutí přežívat v sousedním Duisburgu.
 
Dilematům a nutnosti rozhodování ale ještě není konec. Hladový jako vlk bloumám podchodem vlakového nádraží a nakonec jsem na tom jako to děcko v cukrárně - Číňani? Thajci? Turci? Italové?
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.