AKCE: PODRYBNICKÉ CHUTNÁNÍ - 6.10. - VELKÁ DEGUSTACE - 140 VÍN + ARCHIV + KAPELA

Rekordní Itálie - tudy ano, takhle ne

Vrcholy osmitisícovek zdolány, dno Mariánského příkopu navštíveno, odvoleno - kde ještě hledat adrenalin? Co třeba objet od neděle do úterý všechna má italská vinařství a ještě k tomu se snažit to všechno zvládnutelně představit skupině restauratérů? Inu, lze to provést. Ale nedělejte to. Berte následující spíše jako scénář ideálně sestaveného Giro d´Italia. Když k tomu přidáte tři dny na chutné aktivity, může z toho být fajnová cesta.

1. Den: 4.00 Praha - 13.00 Prosecco - 18.30 Umbrie - cca 1250 km - Nádherné nedělní počasí v Proseccu vytáhlo spoustu lidí do vinic, vinařství a restaurací. Na podzim je tahle oblast opravdu nádherná. Gianluca Frassinelli pro Vás vytvořil nové víno. Skvělý brut, který se typově blíží spíše sektům, protože si pobyl delší dobu na kvasnicích. Rychlá ochutnávka a svistot na jih.

Jak vypadá degustační menu ve Vitalonze? Je přesně napasováno na vína. Začínáme novým Chardonnay a k němu jde nadýchaný vaječný nákyp s pecorinem a parmazánem. Následuje Elcione s místními těstovinami "picci" a vepřovým ragů - výtečné. K novému vínu Montenibbio (bylo na Podrybnickém chutnání - láhev se sokolem na etiketě) pak hodně zajímavě napojené plátky vepřového s cibulkami restovanými v octě. Nová Terra di Confine je přesně to, co miluju k čokoládovému dezertu. Temná, hluboká stránka spojená s ovocitou složkou - to mě baví.

 

2. Den: Skvostné ráno ve Vitalonze. Vinice se koupou ve slunci, na jihu z mlhy vystupuje Orvietská katedrála na tufovém suku. Ze slunce sjíždíme do mlhy, kterou opustíme až o hodinu později při šplhání do Montalcina. Času je bohužel málo, jinak bych využil přítomnosti enologa Luky a zašel do vinic Castelli Martinozzi. Po rychlé ochutnávce přejíždíme do Castello di Bossi v oblasti Chianti Classico - cca hodina. O čerstvých oceněních pro zdejší vína jsem psal minule. Skoro kompletní Toskánsko v rámci jediné ochutnávky. Vysoký standard, řekl bych, kdybych měl čas něco říkat. Přejezd do Piemontu - navigace to vidí na necelých 5 hodin. Volím cestu přes Empoli, Pisu a Janov, nicméně moře už pro tmu nevidíme.

Od osmi ochutnávka ve vinařství Gaudio ve Vignale Monferrato. Entuziazmus mladé vinařky a jejího přítele-kuchaře je nakažlivý, vína skvělá. Možná zafunguje i ten moment překvapení, kdy nevíte, co od vín z neznámé oblasti Monferrato čekat. Barbery i Grignolina od Beatrice Gaudio mají velký úspěch a Albertovo "skromné pohoštění" se s nimi skvěle snoubí. Klobouček. Spíme v sousedním Vignale Frassinello v krásném a kupodivu levném "zámečku".

3. Den: Dopoledne nás čeká Livio Voghera a jeho Barbaresco. Bereme to poměrně z gruntu a končíme až Moscatem. To je mimochodem víno, které se mi kupodivu líbí. Ne, spontánně si ho neotevřu, ale z téhle sorty vín se mi jeví být dobrou volbou. Ovšem Nebbiolo je Nebbiolo... Schůzku končíme výjezdem na CRU vinici Basarín. Je až komické uvědomit si, že tenhle skromný chlapík je se svými špičkovými vinicemi vlastně multimilionář.

Po lehkém obědě v Serralunze nás čeká poslední štace a zřejmě i vrchol výletu - vinařství Ettore Germano v oblasti Barolo. Ujímá se nás mladý enolog Davide, který při zahraničních cestách šéfa zastupuje. Závěrečný triumvirát cru Barol (Prapó, Cerretta, Lazzarito Riserva) už by přebít nešlo. Skvostná vína. Opakuji, skvostná vína.

V 16 hodin otáčím svého bujného oře, do navigace zadávám Zbiroh a říkám si, jak by bylo skvělé dát si po příjezdu nad ránem pivo. Je to lepší než pomyšlení, že ještě ten samý den mě čeká starost o blaho sedmdesáti kongresujících sestřiček...

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.